Pohled do historie – Platěnice

Platenice ( Platěnice), ves vzdálená 11/2 hod. jižně od Holic a 3/4 hodiny jihozáp. od Rovně, měla r. 1900 70 domů s 438 obyv., r. 1910 75 domů s 468 obyv., dle direktáře r. 1914 385 katol. a 5 evang. helv. v. Řeka Loučná, tudy tekoucí, dala vznik zdejšímu starému mlýnu. Osada tato náleží k nejstarším sídlům našeho lidu v okresu, jak ukázalo zdejší pohanské pohřebiště, prokopané Dr.Píčem, kterýž nádoby žárových hrobů a bronzové předměty odvezl do zemského musea v Praze. Pohřebiště nalézá se po obou stranách silnice severně za zdí nynějšího křesťanského hřbitova a známo bylo již dávno tehdejšímu mlynáři Ant. Vinařovi, kterýž pisatele na ně upozorňoval, když roku 1904 pátral tu v kostele po obrazech řezbáře Jakuba Teplého. R. 1913 ohledali znova pohřebiště referent c.k. centrál. komise památkové Dr. Emanuel Šimek, c.k. konservator Boža Dvořák a pisatel, při čemž ustanoveno překopati ještě místa nedotčená. V polovici 16.stol. patřila tato ves Dašickým z Barchova, z nichž Čeněk prodal ji i s podacím kostelním r.1507 Vilémovi z Pernštýna, kterýž ji připojil k panství Pardubskému. Jaroslav z Pernštýna zastavil Platěnice v dluhu Janu Žateckému z Vikrštorfu. Zdejší filiální chrám sv.Jiljí, kterýž se jmenuje mezi plebániemi, odstoupenými roku 1350 k biskupství litomyšlskému, jest stavěn v slohu copovém, klenutý, a býval dle relace r. 1677 filiální do Rovně, dřevěný s krásně malovaným stropem a kruchtou, měl kalich stříbrný a 3 zvony. Dle seznamu far na panství Pardubickém z r. 1654 byly příjmy z toho kostela pro faráře roveňského za 3 mše sv. ročně a obědy 6 kop gr. Kostel nemá zvláštních památek, jen dva obrazy, představující poslední soud, řezbářské to práce rodáka hostovického Jakuba Teplého, kteréž jsou umístěny na stranách zábradlí kůrů, a krucifix, mají uměleckou cenu;chybou jest, že obrazy byly celé pozlaceny, čímž ztrácejí se jemnější rysy. Pověst o původu obrazů posledního soudu, jak jej Teplý viděl ve snu, viz v II.dílu „Pověsti z Pardubicka“, vydaných nákladem J.Liebicha v Pardubicích. O oltáři poznamenáno: „Štafírován jest oltář tento v letu Páně 1780, začatej dne 17ho Juli a doštafírovany jest v letu 1781 dne 24 Merz od Pana Matesa Piri štafíra a spolumalíře z Těchlovic.“ Na řezbách na oltáři vzadu jest letopočet 1758. Ostatky sv.Benedikta schváleny v Hradci Král. 13 Dcm 1764 ( Ferd. Želízko assesor ), ostatky sv.Valentina mučed. listinou, datovanou v Římě jako předešlá dne 9.srpna 1774; prohlédnuty 15. apr. 1776 Antonínem Petrem hrab. Příchovským z Příchovic. V márnici jest starý obraz sv. Jiljí, představující světce s laní. V průčelí kostela jest kamenná zvonice čtverhranná se střechou pyramidovitou a v ní visí tři zvony; největší z nich z r. 1493 má tíže 7 centů 40 liber, prostřední jest roku 1587 slit od Eliáše Svobody v Hradci nad Lab., nejmenší jest ulit r. 1658 od Martina Schrettera. Dle starého pořádku bývají v tomto kostele služby boží: V neděli první po sv. Třech králích, v neděli Devítník, první neděli po velikonoci, v neděli před sv. Havlem ( památka posvěcení chrámu Páně ) a v neděli po sv. Martinu biskupu. Staří pamětníci vypravují, že prý v Platěnicích byla fara dříve než v Rovni, ale když shořela, nechtěli ji sousedé znovu vystavěti a proto prý ji Roveň ráda vzala. Od čeho pochází jméno obce, zdali od plátna neb od blata ( Blatěnice ), nelze nám s určitostí říci. Mlynářská rodina Vinařova chová bohatý archiv rodinný, jehož listiny vztahují se k zdejšímu mlýnu a jež vystaveny byly s ferulí mlynářskou na národopisné výstavce v Holicích. V zahradě její stojí velká pěkná socha sv. Jana Nep. s tímto nápisem: „Leta 1744: Tato statua svatého Jana Nepomuckého vyzdvižena jest nákladem P.Jakuba Vinarze Platenskiho Mlinarze Ao D. – Dwojicztihodneho P.Jana Jozefa Diedicze Fararze Rovenskeho Toho Roku Dne 7.September Poswěczena.“ 
Vybráno z Monografie Pardubicko-Holicko-Přeloučsko